Pánské chino kalhoty – součást moderního šatníku, co zaslouží medaili za pohodlí. Wikipedie definuje chinos jako “bavlněné kalhoty s vnitřními kapsami”. Poměrně široká definice a přesně tak široké je jejich využití a paleta příležitostí, kdy chinos můžete obléci.
Jsou to jednoduché kalhoty bez zbytečného prošívání, vzorů a rušivých dekoračních prvků. I díky tomu je lehce zkombinujete prakticky do jakéhokoli casual outfitu.
Historie chinos
Přitom jejich původ zrovna poetický není. Spíš ryze praktický. Je to další kousek v šatníku, který má původ v armádní khaki výbavě. V armádě byl největším benefitem chinos ne sexy vzhled a pohodlné křivky, ale ryzí funkčnost a praktičnost.
Zrod chinos se datuje do 19. století. Nejprve je nosili britští vojáci v Indii – kalhoty s volným střihem, velmi pohodlné na nošení. A za španělsko-americké války američtí vojáci na sobě měli podobné kalhoty z čínské bavlny. Ostatně i výroba většinou proběhla v Číně. Proto se také kalhoty jmenují chinos (ve španělštině to znamená čínský).
Vojáci byli s kalhotami tak spokojení, že je nosili i doma po návratu z války. A tak se dostaly chinos do “civilní” módy.
V 50. letech chinos proslavili frajeři jako James Dean nebo Steve McQeen, ale protože střih kalhot chino dělá opravdu hezkou postavu – hlavně v oblasti pozadí – nosila je i Marylin Monroe! Když se následně dostaly chinos do šatníku obyčejných gentlemanů, rozšířila se paleta barev i příležitostí, kam je nosit a s čím je kombinovat.
Kalhoty chino jsou nejlepší alternativou pro džíny. Stojí na pomezí mezi formálními oblekovými kalhotami a riflemi.
A protože to nejsou džíny, nějaká pravidla chinos přece jen svazují:
- nesmějí být ani příliš těsné, ani příliš volné
- kopírují volně postavu – ukazují sice její tvar, ale neodhalují (hlavně ne nedostatky)
- zcela zakázané jsou prvky jako záměrná patina, prodření, prořezání (narozdíl od džín)
- materiálem pro chinos je bavlna (případně směs bavlny a umělých příměsí – které dodají elasticitu)
- 2 přední kapsy
- 2 zadní kapsy (výjimečně jedna zadní kapsa) obyčejně na slušivý knoflík – jsou vnitřní, nenašívané
V devadesátkách je pánové nosili do kanceláře na neformální pátky, ale dnes je vynosíte klidně sedm dní v týdnu. Barevná paleta začíná u námořnicky modré přes khaki, cihlovou, hořčicově žlutou po temně zelenou či hnědou a béžovou.
Všechny vyjmenované barvy vypadají fantasticky ke klasické bílé košili. Sportovní styl jim naopak dodáte mikinou nebo svetrem v podobném odstínu, k tomu bílé tričko a tenisky. Velmi šik třeba na rande vypadají chino kalhoty s rolákem. Ať zvolíte jakoukoli barvu, v chinos se budete cítit skvěle.
Již jsme zmínili božskou Marylin a je to tak. Sice byly chinos tradičně pánské kalhoty, ale i moderní ženy si rychle všimly, jak hezkou postavu tento typ kalhot dělá. Zadní “neviditelné” vnitřní kapsy zdobené jen knoflíkem nebo drukem nijak nedeformují pozadí.
Střih kopírující decentně tvary chytře zdůrazní pas, přesto netlačí, nevytváří “faldy”. I dámy je tak často mají v šatníku, často hned v několika barvách.
Chinos prostě právem patří ke každodennímu životu dnešních mužů (i žen). V rámci neformálního oblečení nabízejí nejreprezentativnější možnost. Dokonce i pokud jste “teplákový” typ, jsou tak pohodlné, bez silných džínových švů, že i sportovní typy je ocení. Zkombinujete je s košilí, polo trikem i klasickým t-shirt. K tomu svetr, sako, ale i mikinu, jako boty mokasíny, společenské boty na tkaničky i tenisky či boty na silnější platformě.
Původním záměrem kalhot chino bylo splynout s okolím, dnes je pánové nosí naopak proto, aby se stylově vyčlenili z davu.