Od příště už budeme opět na etiketu a její pravidla nahlížet z druhého konce. Společenské přešlapy a prohřešky proti etiketě si tentokrát bereme na paškál naposledy. Ne že by snad bylo málo inspirace, ale… Zkrátka jsme si řekli, že stačilo. Kritizovat je vždy podstatně jednodušší než pracovat na zlepšení. Pár případů porušení etikety, k nimž by prostě a jednoduše nikdy nemělo docházet, si však ještě projdeme. Považujeme je totiž za obzvláště důležitá.
Společenské strašáky – prohřešky vůči etiketě
Ačkoliv se to nabízí, nemáme na mysli nikoho konkrétního. Strašákem není v tomto případě konkrétní osoba, nýbrž vystupování a gesta. Přesně taková, bez kterých by byl svět jednoznačně lepším místem.
Co vám přijde první na mysl, když se řekne porušení etikety?
Možná vás překvapí, ale za nejpalčivější prohřešek nepovažujeme nic z oblasti oblékání. Ponožky v sandálech samozřejmě nevidíme rádi, na druhé straně tím nositel “ubližuje” především sám sobě. Mnohem horší je třeba takové nevybrané chování u stolu! A že se toho dá při stolování pokazit opravdu hodně…
Nevědět si rady s příbory, pokud jich na stole leží víc, není sice nadvakrát šťastné, mlaskání nebo mluvení s plnou pusou ale obtěžuje všechny okolo. Nezřídka i ty u sousedních stolů. Sebechutnější jídlo si může člověk jen těžko vychutnat, když jsou jeho oběd nebo večeře doprovázeny zvuky, které… však vy víte. Prostě nic příjemného.
Hodně lidí netuší, že párátko se nikdy nepoužívá u stolu, nýbrž zcela stranou, třeba u zrcadla na toaletě. Občas dostane lidi do úzkých i zdánlivě tak nevinná věc jako je ubrousek. Sestava vzít – použít – přeložit – odložit na talíř je pro řadu hodujících nesplnitelným úkonem.
Jeden z autorů tohoto textu byl dokonce kdysi svědkem toho, jak se mladík v restauraci vypořádal s ubrouskem tak, že jej zmačkal a strčil do sklenice s nedopitou kofolou. Těžko říct, čím se mohl ten papírový čtverec (a taky číšnice a člověk zodpovědný za mytí nádobí) tolik provinit.
Když zapomínáme na něžnější pohlaví
Podržet dveře.
Pomoci z kabátu a do kabátu.
Vyčkat s podáním ruky i s nabídkou tykání.
Sejít jako první po schodech. A možná i do schodů, má-li dáma sukni…
Opomenutí základních pravidel chování vůči ženě se nepromíjí. Gentleman je povinen nabídnout ženě pomoc se zavazadlem, zúčastněně, aby bylo jasné, že se k zavazadlu opravdu hlásí. Má povinnost nechat vejít dámu první do výtahu, do dveří veřejné budovy, naopak do míst, která ani jeden nezná, na sebe bere “riziko” a vchází první muž. Třeba do restaurace vchází první žena jen tehdy, pokud ji zná a muže doprovází.
Je to opravdu jen pár neotřesitelných zákonitostí – tím spíš si je stůj co stůj musíte vrýt pod kůži. Jinak budete za burana.
Leklá ryba místo podání ruky
Není důležité jen kdo komu – ale i jak. Máloco je víc nepříjemné než mdlý stisk, který často vlastně žádným stiskem není. Vyhněte se mu. Vy sami i generačně. Vysvětlete dětem, že takhle vážně ne.
Když si projdete náš seriál o etiketě, budete zběhlí ve společenských pravidlech.
A když se projdete k nám do prodejny, budete k tomu ještě neskutečně dobře vypadat.
Osobně vám s výběrem poradíme.